Marta Perůtková - Správkyně depozitáře

Marto, prosím krátce se nám představte..

V muzeu pracuji od roku 2002, kdy jsem nastoupila jako správce depozitáře a dokumentátorka Arcidiecézního muzea v Olomouci. V roce 2013 jsem přešla na pozici správce depozitáře děl na papíře a dokumentátorky MUO, současně od té doby působím jako vedoucí oddělení sbírek a dokumentace.

Moje matka je výtvarnice, otec uměnovědec-muzejník-památkář, sestra restaurátorka. Chybí nám jen archivář, kterým jsem chtěla být od dětství. Nakonec se ze mě stal muzejník.

Jak vypadá váš běžný pracovní den?

V průběhu digitalizace Norských fondů asi polovinu dne zabere příprava a výdej uměleckých děl z depozitáře k dokumentaci, restaurování a skenování. Co bylo vydáno, musí se také uklidit. Průběžně v depozitářích probíhá inventura sbírky. A v kanceláři přijde na řadu nejméně zábavná část – administrativa spojená se správou muzejní sbírky.

Co vás na vaší práci nejvíce baví?

Bezprostřední kontakt s uměleckými díly a minimální kontakt s lidmi v muzejních depozitářích.

Jaké znalosti považujete pro svou pozici jako nezbytné?

Spíš než konkrétní znalosti považuji za nejdůležitější zkušenosti získané v muzejní praxi.

Máte nějakou oblíbenou vzpomínku vztahující se k vaší práci?

Pěkná doba byly přípravy otevření Arcidiecézního muzea, protože jsem se mohla podílet na vzniku nové muzejní instituce.

Jaké je vaše nejoblíbenější umělecké dílo?

V první třetině života Easy Rider, v druhé Smrt v Benátkách, ve třetí a v prodloužení Sátántangó.