Kateřina Fajtlová - Kurátorka a správkyně hudebního archivu AMK

Kateřino, prosím, krátce se nám představte..

Jsem správkyně a kurátorka hudebního archivu a kurátorka zámeckých knihoven, v Muzeu umění Olomouc pracuji od roku 2014.

Od dětství jsem se zajímala o hudbu, hrála jsem a vlastně doteď hraji na různé flétny, klavír a zpívám. Když jsem se měla rozhodnout, co po gymnáziu dál, nemusela jsem dlouho přemýšlet, protože studium hudební vědy spojovalo vše, co mě vždy zajímalo – hudbu (teorii i praxi) a historii.

Pochopit hudební kulturu v její celistvosti pak napomohlo i studium etnologie, kterým jsem později hudební vědu doplnila. Před nástupem do MUO jsem studovala na Masarykově univerzitě v Brně, Universität Wien a měla zkušenosti s prací v GRASSI Muzeum v Lipsku a v Moravské zemské knihovně.

Jak vypadá váš běžný pracovní den? 

Asi není na první pohled ničím výjimečný. Komunikuju s badateli, pokud některý přijede osobně, tak obsluhuji badatelnu. V rámci Norských fondů jsem zodpovědná za dohled nad katalogizací hudebnin a starých tisků a také realizaci doprovodných přednášek a hudebních vystoupení v Kroměříži.

Část pracovní doby mi tedy zabírají i konzultace s katalogizátorkami. Následně pak dělám svoji běžnou pracovní náplň – zpracování hudební sbírky (příprava výstavy a publikace), připravuju hudebniny ke konzervátorskému ošetření, domlouvám termíny koncertů nebo přednášek.

Co vás na vaší práci nejvíce baví?

Rozmanitost – mohu být badatel, archivář i knihovník, mohu plánovat i fyzicky chystat výstavu, mohu být produkční, dramaturg i posluchač – každý den je taková moje malá výzva. :D

Jaké znalosti/dovednosti považujete pro svou pozici jako nezbytné? 

Schopnost pracovat na více věcech současně. :D

Máte nějakou oblíbenou vzpomínku vztahující se k vaší práci? 

Kroměřížská hudební sbírka je vlastně takový malý zázrak. To, že se její nejstarší část uchovala téměř celistvá, díky tomu, že byla prostě zapomenuta v kostele sv. Mořice v Kroměříži, je samo osobě velmi poutavé.

I když je krásné pracovat s unikátními hudebními rukopisy, je pro mě vždy neuvěřitelné, když mohu být u začátku toho, když přijde hudební interpret a mohu mu napomoci v cestě nastudovat nějakou skladbu. Ještě dnes si vzpomínám na ten pocit, jak jsem se poprvé mohla dotknout rukopisu Mozarta, Beethovena, Muffata, Schmezra, Bibera a ta dále.

Vždy je pro mě zážitek, když mohu slyšet, jak hudební archiv znovu a znovu ožívá.

Jaké je vaše nejoblíbenější umělecké dílo?

Mimo barokní instrumentální hudby, je mým nejoblíbenějším skladatelem Leoš Janáček.