Digitalizované sbírky Arcidiézního muzea Kroměříž

Muzeum umění Olomouc skrze svou pobočku - Arcidiecézní muzeum Kroměříž spravuje na Arcibiskupském zámku v Kroměříži rozsáhlý sbírkový fond olomouckého arcibiskupství. Tento fond zahrnuje nejen díla malířská, sochařská, kresbu, mince a medaile, umělecké řemeslo, ale také historickou knihovnu, hudební archiv a grafiky. Díky projektu financovaného z fondů EHP 2014 – 2021 (program Kultura) bylo možné část těchto fondů digitalizovat a zpřístupnit veřejnosti. V Digitální knihovně Moravské zemské knihovky tak naleznete díla z následujících fondů:

Zámecká knihovna

Sbírka představuje ucelený historický soubor, který vznikal postupně jako centrální knihovna olomouckého (arci)biskupství. V Digitální knihovně prezentujeme z jejího bohatého obsahu prvotisky, vybrané staré tisky a rukopisy, které tvoří její součást.

Prvotisky

Sbírka prvotisků uložená v Kroměříži se zformovala především díky nákupům arcibiskupa Friedricha von Fürstenberg (1853–1892), který pořídil přibližně sto svazků. Celkem je v arcibiskupské sbírce sto sedmdesát dva prvotiskových svazků se sto sedmdesáti osmi díly. To z ní činí jednu z nejrozsáhlejších kolekcí uložených v domácích zámeckých knihovnách. Převážná část děl pochází z Norimberku a Benátek, jen čtyři knihy jsou z domácího prostředí – Vimperku, Prahy a Kutné Hory.

Staré tisky

Knihovna arcibiskupského zámku v Kroměříži byla založen 14. května 1694 olomouckým biskupem Karlem z Lichtensteinu-Castelcorna (1664–1695). Jejím základem se stala biskupova soukromá sbírka čítající asi 4000 svazků. Podle Lichtensteinova přání měla knihovna shromáždit veškeré dostupné vědění, takže zde byla zastoupena literatura ze všech oborů, jako např. teologie, práva, matematiky, politiky, medicíny, filozofie, umění a historie. Nechyběly ani bible a liturgické knihy.  O další rozšíření knihovny se zasloužili Lichtensteinovy nástupci, kteří její fond obohacovaly dalšími dary a nákupy. Dnes čítá více než 60000 svazků. Z tohoto úctyhodného počtu najdete v digitální knihovně výběr těch nejvýznamnějších starých tisků, a to z hlediska jejich obsahu a také umělecké výzdoby. 

Rukopisy

Sbírka čítá asi 500 převážně novověkých rukopisů. Mezi nimi bylo k dnešnímu dni identifikováno 34 středověkých a raně novověkých rukopisů z 9. a 16. století. Tyto nejstarší zde prezentujeme v digitální podobě. Jedná se o liturgické rukopisy, misály, chorální knihy,bible, ale také modlitební knihy, teologické rukopisy, právnické kodexy a knihy věnované astrologii, logice a lékařství. Mnoho rukopisů je bohatě zdobeno iluminacemi.

Více o sbírce zde.

Hudební archiv

Kroměřížský hudební archiv je jedním z nejvýznamnějších a největších historických hudebních archivů ve střední Evropě. 

Skladby zde uložené jsou odrazem nejen hudebního provozu na kroměřížském zámku, ale také stavu hudební produkce v místních kostelích (kostel sv. Mořice, kostel Nanebevzetí Panny Marie) a piaristické koleji. Nejstarší část hudebního archivu tvoří hudebniny z období episkopátu biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna (1664–1695). Doba jeho působení na kroměřížském zámku je spojena se vznikem biskupské, později arcibiskupské kapely.  Mimo hudební rukopisy jsou součástí sbírky i staré notové i hudebně-teoretické tisky.

Více o sbírce zde.

Sbírka grafiky

Grafická sbírka Arcibiskupství olomouckého původně představovala součást kroměřížské zámecké knihovny. Soubor grafik (a dílem také kreseb) do samostatné sbírky vyčlenil ve třicátých letech 20. století tehdejší správce knihovny Antonín Breitenbacher (1874-1937).   \ Sbírka obsahuje širokou a pestrou škálu grafických vyobrazení, a to jak po stránce provenienční, autorské a technické, tak po stránce slohového původu a časového zařazení. Z ikonografického hlediska převažuje náboženská tematika, mytologické a alegorické náměty. Zastoupeny jsou také krajiny, veduty, nechybí ani topografie a reprodukce architektonických návrhů. Poměrně početnou část sbírky tvoří i portréty významných osobností zejména 19. století či grafiky s vojenskou tematikou.

Více o sbírce zde.